Můj děda

Můj děda, když komentoval něčí myšlenky, které se mu nějak nelíbily, používal průpovídky: „Esli si on neplete koše s baňama“.
Jen pro neznalé moravsko-slováckých reálií
– baňou se rozumí skleněný demižon na víno, případně slivovice a košem zase jeho opletení.
Sloveso plést znamená zaměňovat významy, či nesprávně používat. Ten, „kdo míchá koše z baňama“ je tedy člověk, který nerozumí tomu, o čem mluví.

Vzpomněl jsem si nedávno na svého dědu, to když mne přítel vyzval, abych porovnal obuv s autem. Je nutné dodat, že on (můj přítel) žije auty, vyzná se v nich a je jimi dlouhodobě okouzlován. Obuví neopovrhuje, ta je v jeho žebříčku hodnot pochopitelně o nějakou tu příčku níže než auto, ale chce mít jasno, zda svými postoji nechybuje.

Srovnávat něco, co jiní považují za nesrovnatelné, nemusí být výraz neschopnosti věcného hodnocení, může to být výzva. Musí se však rozumět oběma srovnávaným věcem.

Začněme tedy tím, co má obuv s autem společné. V nejobecnější rovině (jak auto, tak i obuv) umožňují člověku pohyb, přesněji řečeno zvětšují možnost vzdálení se od místa řekněme každodenního života. Bez obuvi bychom velmi obtížně mohli dorazit do práce, obchodu, či na úřad. S autem jsme si zvykli na to, že vzdálenosti našich pracovišť, obchodů či úřadů mohou být mnohem větší, nebo chcete-li dostupnost pracovišť, obchodů, či úřadu snadnější.

Ještě před sto lety sehrávalo vlastnictví obuvi velmi jednoduchou možnost roztřídění jedinců na zajištěných, či bohatých (vlastnících udržovanou, čistou obuv) od těch chudých (nosících roztrhané, silně ochozené boty či pohybující se bosky). Dnes je v Evropě málo jedinců obuv nevlastnících, a kritérium dělení se posunulo na ty, kteří vlastní auto a ty ostatní, co ho nemají. Obuv byla nahrazena auty. Dnes se sice dá ještě žít bez auta, ale už se rozhodně nedá žít bez obuvi. Přitom ochranná role obuvi není až taková, jak se uvádí.

Lidská noha je nejstarší vývojově ustálená část našeho těla a je stále schopná umožňovat náš pohyb po přírodních površích a to na vzdálenosti, které jsou několika násobně delší, než jsou dnes průměrně ujité vzdálenosti. Ještě v době Perských válek byli i řečtí těžkooděnci bosí. Nebylo neobvyklé vstoupit i do Římského senátu bosý. Maratonský běžec běžel bosý zvěstovat občanům Athénským zprávu, že byli Peršané poraženi. A dva tisíce let po něm to zopakoval i legendární Abe Bikila. V padesátých letech vynášeli nepálští šerpové náklad expedičních horolezců až do nejvyššího tábora rovněž bosí.

Lidská noha je však velmi adaptabilní a rychle si zvyká na zlepšující se podmínky komfortu. A tak dnes nejsme schopni bosí přejít kamínkovou pláž u moře, nejsme schopni ani ujít sto metrů po betonovém chodníku. Obuv se stala základní podmínkou našeho pohybu a zároveň velmi účinným prostředkem o našich společenských prioritách, životních cílech, o našem bohatství apod.

Auto na straně jedné několikanásobně prodloužilo rádius dosažitelnosti našich každodenních aktivit, na straně druhé ale výrazně snížilo naši pohyblivost. Překonáváme snadněji delší a delší vzdálenosti, ale vydáme přitom mnohem méně energie. Tedy přesněji řečeno, ujdeme přitom mnohem kratší vzdálenost, ale z hlediska bilance energie spotřebujeme naopak (především v pohonných hmotách) mnohem více energie. Auto velmi důstojně přebralo roli obuvi, snadno jím ukazujeme svému okolí, jak jsme bohatí, kdo je náš vzor a kým bychom chtěli být.

K tomuto posunu došlo i napříč proklamované logice „neviditelné ruky trhu“ a rentabilitě.  Porovnejme náklady na obouvání a s cenou jízdy autem v podmínkách prvního desetiletí nového milénia.

Začněme sčítat roční náklady na obouvání. Oficiální statiky uvádí pro ČR průměrnou spotřebu okolo 4 párů na osobu a rok. Průměrná cena obuvi v jakosti obvyklé činí 1200,- Kč. Na obouvání tedy vydáme za rok 4800,- Kč. Lékařské studie doporučují, aby člověk ušel minimálně 5 km denně. Budeme-li přísně respektovat toto doporučení, pro naše zdraví bychom měli ujít ročně nejméně 1825 km. To znamená, že průměrně odložíme obuv poté, co jsme v ní ušli (pouhých) 450 km!!! Přičteme-li k ceně obuvi cenu krémů a ošetřovacích prostředků (která je mimo jiné v ČR s porovnáním zejména se západoevropskými státy velmi
nízká) 100 Kč, pak nám vyjde, že jeden ujitý km nás stojí 2,70 Kč. Vzhledem k tomu, že většinu obuvi odkládáme, aniž by byly vyčerpány její užitné vlastnosti, je možné uzavřít tuto analýzu tak, že budeme-li chodit více (než 5 km), tak jak to doporučují lékaři, zákonitě snížíme i měrné náklady na obuv používanou při chůzi.

A jak je to s auty. Zůstaňme u osobních aut střední cenové kategorie. Jejich průměrná pořizovací cena je 350 000 Kč. Průměrné náklady na opravy za celou životnost takového auta činí podle statistik autoservisů 270 000 Kč. Při udávané spotřebě 7,6 l/100km a celkové životnosti 400 000 km teoreticky musíme nakoupit průměrně pro jedno takové auto 30 400 l benzínu. Při dnešních cenách 35 Kč/l vydáme další 1 064 000 Kč. A auto je třeba taky obouvat. Je-li životnost obvyklé pneumatiky 40 000 km, pak potřebujeme deset sad pneumatik za odhadem dalších 40 000 Kč.

Sečteno a přepočteno, náklady na jeden ujetý km průměrného auta činí 4,30 Kč. Jízda autem je nejméně 1,6 krát dražší, než chůze na stejně dlouhé dráze.

Ročně vydáme na obuv nezbytnou pro chůzi 4800,- Kč, při uváděném průměrně ujeté vzdálenosti 35 000 km ročně nás úhrnné ježdění autem stojí 168 000 Kč. Za provoz auta vydáme ročně 35 krát více, než za obuv používanou vlastní chůzi v délce doporučované lékaři.

Vlastně nás to ježdění bude stát více, nejméně 173 000 Kč, protože i do auta potřebujeme obuv. A jestli jsme mohli konstatovat, že prodlužováním denně ujité vzdálenosti pěšky dojde k dalšímu snižování nákladů, u aut je tomu opačně. Výpočet byl proveden na maximální výrobcem uvedenou životnost aut, tedy ve skutečnosti reálné ujeté vzdálenosti automobily střední cenové kategorie jsou kratší a tak měrné náklady budou ve skutečnosti vyšší.

Dovolte mi ještě jednou vzpomenout mého dědu. Jsem si jist, že by se usmál, nejsem si však jist, jestli by mi nezačal vysvětlovat co je to baňa a co koš. Sám jezdím autem, a denně ujdu s bídou tři km. A tak tedy závěr tak, abych nerozzlobil svého dědu.

Pokrok nezastavíme. Ale měli bychom jako pokrokoví chodit více a jezdit méně, nebo alespoň nejezdit zbytečně.

Víno a konec světa: dialog H+B

Hlaváček a Blaha

Literární konference Víno a konec světa, Buchlovice 13. 4. 2013

H

Dámy a pánové,

dovolte nám srdečně poděkovat za možnost opět promluvit na Buchlovickém dnu vína. Dovolte nám taky vyjádřit poděkování za zvolené téma. Jen málokdo si v dnešní době uvědomuje, jak důležité jsou konce. Tak například, jsou konce, na které se všichni těší, ale jsou taky konce, kterých se všichni bojí. Jsou konce, o kterých se nemluví, konce za které se stydíme. Abychom Vás uklidnili, i naše přednáška bude mít konec.

V této souvislosti Vás musíme ale upozornit na jednu důležitou, ale velmi opomíjenou věc. Zapomíná se totiž, že konci předchází začátek. Konec nemůže nastat tam, kde se nic nestalo. Abychom to usnadnili, uvedeme příklad, nemůžeme např. dopít bečku, kterou jsme nenačali. A vtom je svízel konce světa. Podívejme se, kolik máme začátků světa: řeč, končí to kalendář aztécký.

B

Kdo se v tom má vyznat. První problém, který dosud lidstvo nevyřešilo, je stanovení počátku světa.

H

Z čeho můžeme čerpat, když se nemůžeme opřít o začátek. Začat od konce. Tady se asi všichni shodněme, je to nejčastěji citovaný zdroj, kniha Zjevení Nového zákona.

B

Pojďme k věci: Evangelista Jan v šesté kapitole Zjevení uvádí:

I slyšel jsem hlas z prostředku těch čtyř zvířat, an praví: Měřice pšenice za peníz, a tři měřice ječmene za peníz, oleji pak a vínu neškoď.

H

Ano, krátce před Božím soudem, krátce před koncem světa je zvěstováno Janovi, že se nemá škodit vínu a oleji. Ano to je vzkaz pro nás.

B

Jak si představit konec světa z pohledu chemickoinženýrského:

Víme, že přijedou čtyři jezdci na koních (bílý, ryzák a černý a sinavý).

H

Vyvstává první velký problém, odkud ti jezdci do Buchlovic přijedou? Všichni si myslíte, že z Prahy. Vážení, to je málo pravděpodobné. Mělo by to jednu výhodu, opravuje se dálnice a my bychom měli tak týden času se připravit. Ve skutečnosti ale přijdou z Jeruzaléma, tedy u jihovýchodu. Vylučujeme, že by přijeli ze čtyř světových stran současně. To už tu bylo a neosvědčilo se to. Dá se očekávat, že přijedou od Nedakonic, přes Boršice, či Tučapy. Nezapomeňme, že budou mít za sebou průchod Polešovicemi, Bzencem, Strážnicí, Prušánkami, Velkými Pavlovicemi. A nesmí škodit vínu!!!

B

Nebo od Brodu nad Dyjí, jak telefonoval súsed z Jarošova dom, dnes nedojedu, su v Guldenfurtě a jezdím kolem furt.

Toho by se dalo využít, jak konec světa poněkud oddálit, o nějaký třeba milión roků. Co udělá jezdec poslaný z nebe s rozkazem zničit svět, když nesmí ublížit vínu. Jezdec ho ochutná a tady se nabízí první praktický návod: Vinaři, dělejte jen dobré víno, jako by měl nastat konec světa. Nebeský jezdec, jestliže dobře chápeme Janovu Apokalypsu, totiž nemusí mít představu o čase, deset vteřin nebo deset tisíc let mu může být jedno.

H

Musíme se tedy na blížící se konec světa připravit. Z těchto důvodů navrhujeme vypracování plánu medializace proti konci světa pro obec Buchlovice:

1. Zvolení přivítací výboru
2. Program uvítání
3. Ustájení koní
4. Plakátová výzdoba obce

Zde navrhujeme umístění těchto plakátů:

Dobrým vínem za trvalé oddálení konce světa!

B

S nebeskými jezdci na věčné časy a nikdy jinak!

H

Ať žije a vzkvétá vinohrad náš!

B

Ku poctě jezdců čtyř, paži svou pilně cvič.

H

Konce světa se nebojíme, my ty jezdce opojíme.

Toto je samozřejmě jen návrh, bylo by vhodné na dnešním našem setkání, ať to není na poslední chvíli jmenovat odpovědného zástupce z obecního zastupitelstva, nějakého, co nemá moc práce.

To je ale lokální opatření, my na universitě podáme žádost o akreditaci nového studijního programu:

Globální finosekulologie.

Pro Vaši informaci Vás seznámíme jen s některými vybranými předměty:

B

Manifestace archetypálních vzorců, přednáší prof. E. F. Edinger

Apokalyptika jako poslední vědecký světový názor, přednáší jeden významný český politik, který si nepřeje být jmenován

Dějiny světového dělnického apokalyptického hnutí, přednáší, zatím nedokončené jednání s doc. Luďkem Galuškou

Čínská verse terakotové apokalypsy, přednáší prof. Luming Yang

Amnestie před koncem světa, zatím neobsazeno, jeden profesor z Prahy odmítl

Zdravotně nezávadné obouvání andělů, doc. Hlaváček

H

Chemickoinženýrský pohled na problémy dlouhosedícího jezdce na hřbetu koně, doc. Blaha

Základy psychologie nebeských jezdců, Jiřinka Rozsypalová

Metoda konečných prvků světa, prof. Weltend z Vídeňské univerzity, cvičení doc. Konečný

Občanský zákoník v kontextu konce světa, někdo z nově jmenovaných členů ústavního soudu, v jednání

Důležitost konce světa z hlediska jeho dalšího vývoje. Nebude z Prognostického ústavu z Prahy

  Tento studijní program plně respektuje Boloňskou deklaraci a bude nabízen jako studium bakalářské, navazující, postgraduální, a to jak formou denního i kombinovaného studia. Velmi zajímavá je nabídka jako univerzita třetího věku.

B

Univerzita čtvrtého věku.

H

Každému úspěšnému absolventovi magisterského studia bude udělen akademický titul

PAKO.

Promovaný ApoKalyptický Odborník.

Konec je důležitý u všech věcí.

Děkujeme za Váš zájem o přípravu na konec světa. Tak Nashledanou!

- o -

Odkazy na některé příspěvky z minulých ročníků literární konference o víně v Buchlovicích
2013 (20) Víno a konec světa - viz výše
2012 (19) Víno a moc
2011 (18) Víno a zázraky
2010 (17) Víno a deficit
2009 (16) Víno a krize
2008 (15) Vliv vína na globální oteplování Země
2007 (14) Víno a poprvé
2006 (13) Víno a zrození
2005 (12) Víno a hvězdy
2004 (11) Víno a vina
2003 (10) Víno a mimozemšťané
2002 (9) Víno a věrozvěstové
2001 (8) Víno a manželství
2000 (7) Víno a já
1999 (6) Víno a politika:  Důkazy o virtuální podroušenosti ilegálně získaných překladových programů

1998 (5) Víno a humor (sranda)

1997 (4) Víno a poezie
1996 (3) Víno a Jára Cimrman
1995 (2) Víno a sex
1994 (1) Víno a J. A. Komenský      

Víno a konec světa - přípravný dokument

Dámy a pánové,

děkujeme za pozvání na dnešní konferenci o víně a konci světa. Je pro nás mimořádná příležitost vyjádřit se k dalšímu závažnému tématu. Od samého počátku je však toto téma provázeno neodborníky, nevzdělanci a amatéry. Co je základním problémem konce světa? Všimli jste si, že o konci světa mluví jenom Ti, kteří se s ním nikdy nesetkali, kdo s ním nemá žádné zkušenosti. To je jako by …

Dovolte nám provést školení na téma konec světa odborně kriticky.

Literární rešerše.

Za základní finesekulární dílo je bezesporu považována Apokalypsa Jana z Patmosu. Ten napsal toto první imaginární dílo na ostrově Patmos. Všechna ostatní díla se mu jenom přibližovala.

Přečtěme si však jeho dílo pozorně. Třetí jezdec na černém koni, který se zjevuje Janovi má v ruce váhy. Když Beránek rozlomí třetí pečeť, ozve se hlas Živoucího: Mírka pšenice za denár a tři mírky ječmene za denár! A oleji a vínu neškoď!

Teprve po té se objevuje další jezdci. Když beránek láme šestou pečeť, nastává zemětřesení, a hvězdy padají na zem jako černé fíky, nadchází Den jeho hněvu, kdo může obstát.

Proč ale dostal Jan příkaz, aby neškodil oleji a vínu. Jediné vysvětlení spočívá v tom, že víno mělo sloužit spravedlivým, nezatraceným. A nemělo poškodit vinaře.

Má-li být konec, musel být začátek. Má-li být konec světa, musí být jeho začátek. Nelze ukončit něco, co nezačalo. Náš problém spočívá v tom, že máme několik začátků.

ANNO DOMINE,

ANNO MUNDI (MUNDIS),

ANNO PASSIONIS, KOPTSKÝ

Byzantský letopočet - počítá se od 1.9. 5508 př. n. l., stvoření světa (vypočteno podle údajů o věku jednotlivých osob v Bibli).

Astronomický letopočet - počítá se od 1. 1. 4713 př. n. l., doby, kdy se shoduje několik astronomických cyklů (počítá se ve dnech).

Židovský letopočet - počítá se od 7. 10. 3761 př. n. l., zkratka AM, Anno mundi čili "roku světa (vypočteno podle údajů o věku jednotlivých osob v Bibli).

Mayský letopočet - počítal se od 13. 7. 3114 př. n. l. konec 4. věku.

Starořecký letopočet - počítá se od 1. 7. 776 př. n. l., konání prvních olympijských her.

Římský letopočet - počítá se od 21. 4. 753 př. n. l., založení města Říma (označuje se ab urbe condita).

Křesťanský letopočet - počítá se od 1. 1. 1 n. l., patrně nesprávně vypočteného data narození Ježíše Krista (zkratka AD, Anno Domini čili léta Páně).

Starý arménský kalendář - počítá se od 11. 7. (po úpravě ve 12. století od 11. 8.) roku 552.

Islámský letopočet - počítá se od 24. 9. 622, Mohamedova útěku z Mekky do Medíny (tzv. hidžra).

Francouzský republikánský letopočet - počítá se od rovnodennosti dne 22. 9. roku 1792, vyhlášení Republiky (používal se do 1806).

Fašistický letopočet - počítá se od 28. 10. roku 1922, král Viktor Emanuel III. předal vládu do rukou Mussoliniho (zrušen s pádem fašismu v Itálii 25. 7. roku 1943).

No jak z toho chcete vypočítat konec světa?

---

Pozvánka Folklorního studia Buchlovice na Den vína 2013.

Citáty ke konci světa - přípravný dokument

Vytvořeno duben 2013

Fiat iūstitia, pereat mundus – Ať se stane spravedlnost, i kdyby měl (při tom) zhynout svět.
Mundus vult decipi, ergo decipiatur – Svět chce být klamán, tedy jej klamejme.

Albert Einstein:
Představivost je důležitější než znalosti. Znalosti jsou omezené, ale představivost obklopuje celý svět.

Neznámý autor:
Kdyby na světě panoval jen rozum a neexistovaly by vášně, nastal by konec světa.

Kdyby na světě panoval jen rozum a neexistovaly by vášně, nastal by konec světa.

A přece každého dne byl svět o chlup lepší než včerejšek, i když lidi dělají psí kusy, aby tomu tak nebylo.


Maria Robinson:
Nikdo se nemůže vrátit a vytvořit nový začátek, ale každý může začít dnes a vytvořit nový konec.
( Nobody can go back and start a new beginning, but anyone can start today and make a new ending.)

Optimismus a pesimismus se od sebe liší pouze stanovením data konce světa." (Lec)

Chceme se smát, co na tom, že světu slzí oči.

Svět patří optimistům, pesimisté jsou jen diváci.

Světe, raduj se, přichází posila!



Konec světa 2012

Program ke Konci světa 21. prosince 2012:

05:00 - Budíček
06:00 - Příchod Mayské delegace
07:00 - Příchod mimozemšťanů
08:00 - Příchod vedoucích představitelů EU
09:00 - Příchod Svatých a nebeské delegace
10:00 - Hymna na počest konce světa - Stairway to Heaven, Highway to Hell
11:00 - Uvítací řeč pronesená organizátory Ivo A. Bendou, Petrem Hájkem a Adamem B. Bartošem

12:00 - Vyhodnocení vývoje lidstva v posledních třech tisíciletích
14:00 - Tisková konference
16:00 - Vyjádření Tomio Okamury
17:00 - Začátek estrády.
17:10 - Dan Nekonečný
17:30 - Tombola o hodnotné ceny

18:00 - Odchod mayské a mimozemské delegace
19:00 - Ohňostroj
21:00 - Odchod nebeských delegací
22:00 - Ukončení slavnosti a závěrečné slovo Václava Klause
23:00 - Konec světa
23:30 - Slavnostní projev o budoucnosti Evropské Unie 



Mladým stačí připomenout, že svět existoval už před nimi a starým zase, že s nimi svět nekončí.
Jan XXIII.

Na světě je zavedeno, že spousta hloupých si hraje na chytré. Z chytrých, kterých je na světě nedostatek, jen ti nejchytřejší si hrají na hloupé...
Werich

Konec světa bude, až přestanou lidé zpívat.
A. Einstein

Odkaz priateľom, kamarátom, známym v zahraničí :
V roku 2012 má byť koniec sveta. Ak chceš prežiť, príď na Slovensko. Sme o 30 rokov pozadu.

Ve sklenici alkoholu se skrývá všechno štěstí světa a všechno zoufalství z toho, že tohoto štěstí nemůžeme dosáhnout.
Baudelaire

Směj se a celý svět se směje s tebou, plač a pláčeš sám.
Turkmenské přísloví

"Všude je plno úplatkářů a korupce. Děti nedbají příkazů svých rodičů. Kdekdo se pokouší psát knihy. Je nepochybné, že konec světa se blíží."
Záznam na asyrské destičce, asi 2800 př. n. l.

Paní hraběnka Maila Berchtoldová

Anglický spisovatel Gilbert Keith Chestreton kdysi napsal, nejpodivnější na zázracích je to, že se dějí. Dovolte mi podat důkaz.
Včera jsem měl něco přes hodinku před odletem z Helsinek do Vídně. Šel jsem se projít a kousek od hotelu, kde jsem bydlel, byl malý obchůdek se sakrálními předměty. Zahlédl jsem ve výloze ikony a tak jsem se šel podívat dovnitř. Přivítala mne starší paní a zeptala se, jak mi může pomoct. Řekl jsem jí, že se zajímám o ikony, že jsem před léty dostal od Onassysovy nadace stipendium a strávil jsem badatelsky nějaký čas na Svaté hoře Athos. No prostě, našel jsem posluchačku a tak jsem se trochu předváděl. A ona, nejen že se zájmem poslouchala, ale sama sypala z rukávu datum dobytí Konstantinopole, pád Jeruzaléma, věděla o sandálech na Masadu… Skoro hodinka uběhla a já jsem si uvědomil, že bych se měl vrátit. Zeptala se mne, kam letím, vlastně odkud jsem.
„Jsem ze Zlína, to 300 km východně od Prahy, ale Vídeň je blíž.“
"Jo, Rakousko! To je vlast mého muže. Jeho děda byl diplomatem a v České republice a jejich jejich rodina měla hrad a zámek."
Poprosila mne o email (podle mne - paní přes osmdesát!!!) a dala mi nálepku svého obchodu a nad ni napsala německy
"Frau Gräafin Maila Berchtold"
(pro neznalé v němčině, paní hraběnka Maila Berchtoldová).
Podíval jsem se na navštívenku a skutečně nevěřil svým očím.
"Ale 4 km od zámku Buchlovice jsem se narodil a v Buchlovicích mám řadu přátel!!!" …
Hraběnka se na mne soustředěně dívala a tiše dodala: "Its miracle, it must be miracle!"
Pak mi vyprávěla, jak její tchán Leopold Berchtold byl diplomatem v Benátkách, jak zkomplikovala jejich život revoluce v Maďarsku…
Na to, jak se ocitla ve Finsku, již nedošlo, musel jsem odjet na letiště.
No přátelé, pozval jsem ji, asi přijede.
Rozloučil jsem se. „See you in Buchlovice!“
A ona odpověděla: „Miracle really exists! See you, see you! Good lack and safety fly!“
No ptám se, copak to není zázrak?
Petr Hlaváček
(Převzato z facebooku)