sobota 13. února 1999

Důkazy o virtuální podroušenosti ilegálně získaných překladových programů

Petr HLAVÁČEK, Antonín BLAHA

Vážení přátelé,

jako každoročně si dovolíme seznámit Vás s jedním z našich nejzávažnějších objevů, tentokrát z oblasti rutinního používání počítače. V jedné z našich bývalých přednášek (1) jsme dokázali blahodárný vliv vína na naši publikační činnost. Od té doby došlo k výrazným změnám, které jsme se snažili analyzovat.

Především je třeba konstatovat, že množství konzumovaného vína při přípravě jedné přednášky se zdvojnásobilo a v loňském roce se ustálilo na hodnotě 1,4 až 3,5 litru vína na přednášku. Z toho lze snadno usoudit, že autoři pijí víno ze sedmiček a nesnáší nedopitou láhev. Bohužel se zvyšujícím se věkem se zvyšuje i Bethovenův index přednášek nedokončených.

Protože z našeho pohledu stále ještě nerozlišujeme špatná a dobrá témata přednášek, nýbrž jen špatná a dobrá vína (2), která při výzkumu konzumujeme, podařilo se nám zjistit, že k transferu návykovosti na dobré víno dochází nejen mezi námi navzájem, ale že se přenáší i mezi člověkem a počítačem. Zjistili jsme, že naše zvýšená spotřeba vína není způsobena zvýšením naší skutečné konzumace. Dospěli jsme k přesvědčení, že naše počítače podlehly návyku na víno a vykazují v poslední době výrazné příznaky virtuální podroušenosti.

Dovolte nám předložit (jako obyčejně premiérově, a speciálně pro Vás) důkaz. Vypili jsme při práci s počítačem 2,8 l burgundského a s využitím pirátské verze softwaru PC-Translator jsme nechali přeložit známou báseň Jana Nerudy: Romance o Karlu IV. do němčiny, z němčiny do angličtiny a z angličtiny zpět do češtiny.

Jan NERUDA Romance o Karlu IV. Orginál Jan NERUDA Románský jazyk o Edovi IV. Počítačová verse překladu
Král Karel s Buškem z Vilhartic teď zasedli si k dubovému stolu – ti dva už pili mnohou číši spolu a zapěli si z plných plic. Král Eda s Buškem z Vilhartic teď kopá na z dubu stůl - ti dva již nápoj z mnoha šálků dohromady a za vy sám z naplněných plic.
„Nuž dej sem zlaté číše, páže, a nalej vína – dolej výš – dnes, pane Bušku, čehos zvíš!“ král Karel vesel káže. "Dobré povolení zde zlatý šálek, strano a udeří vinobraní - dolní výška - dnes, pane Bušku, čeho jsi živočich!" král Eda veslo káže.
„Zde po tom víně, Bušku, slyš, domácí slunce naše vloni hrálo – toť první víno, které v Čechách zrálo – aj tedy vzhůru, pijme již!“ "Zde po tom vinobraní, Bušku, slyšet, domácí slunce nás loni uspořádá - dítě první vinobraní, který v Čechách zrává - och, pak nahoru nápoj již!"
A pili – král však náhle prsknul –„To že je víno? tenhle kvas? Vždyť křiví ústa, láme vaz!“ a zlostně rukou mrsknul. Nápoj - král jakkoli náhlý údernice -"tento s jménem vinobraní? mrtvé kvasnice?Dobré obrátit ústa, lámat krk!"a rozzlobeně paže stydlivý.
„Eh – vezu révu z Burgund sem,“král dál a dál si v zlosti svojí vede,„a takovouhle peluň mně z ní svedeta velebená česká zem! "Jak - nésti vínu révou z hradu-a zde,"král podél a podél vy sám v hněvu náš posmívá se,"a takovouhle pelyněk mne z ona balamutíona výročí Čech země!
Jsem přesvědčen, když broskve vsadím,že sčesám trpké trnky z nich,a chceš-li klidit pustý smích,zde růže sázet radím! Byl přemluven, kdy broskev začne,jasná ostrá trnka z ní,a chtěl bych oni-kdy klid zanechá smích,zde růže následkem radím!
Však jaká země – taký lid!Vás kdyby učit chtěli všichni svatí,zda všimnou si jich Češi paličatí –buď svatý rád, když není bit! Jakkoli jak země - tak i lidé!Vy kdy učíte jste každý svatý,zda oznámení jim vy Češi umínění -jeden ze dvou svatý, kde není paměťové místo!
Jak bych zde mlátil otep slámy!Nechť chci co chci, za krátký čas se všechno jinak zvrtne zas – mám já to bídu s vámi!“ Jak může zde vyskočit uzel slámy!Nechť já chci co já chci, pod krátký někdy se všemi jinak zaplést ještě jednou - já mám mne nuzák s vámi!"
Přec zase číši k ústům zdvih a napiv se své velké dobré očiteď kradmo přes stůl po soudruhu točí,ten však je jako pěna tich. Přec znovu šálek délky ústa úder a nápoj s ní velikými dobrými očimateď tajný nad stolem nahoru přítel běda další,ale ten jak pěna mlčení.
Jen – aby marně nezahálel –pan Bušek máčel zub a pyska víno ku půnebí tiska po jazyku válel. Pouze - zbytečný začátek -pan Bušek smočil zub a reta vinobraní punc publikacea nahoru jazyk válec.
„Ba je to bída,“ děl zas krála rychle zavdal sobě vína znovu,tak rychle, jak by bránil zlému slovu;však kolem úst již úsměv hrál. "Dokonce také to s jménem nuzota," dělo znovu krála pevný zavdal vinobraní ještě jednou,tak rychle, jak hájit špatný výrazjakkoli o ústech již smát se uspořádat.
„Mám žízní umřít ? – Na mou víru,Tys oslep, páže – nevidíš,že přede mnou je prázdná číš? – A dej mi dobrou míru! "Mít žízeň krychle ? - vskutku na mé propagaci,Tys slepý, Strana - ignorovala,přede mnou je prázdné cis? - A dej mi dobrý mír!
Pij, Bušku – již se nezarmuť – a poslyš, co Ti král Tvůj moudrý praví:můj jazyk je jak známo vybíravý –a našel již v tom víně chuť. Nápoj, Bušku – již nezarmuť - a mimochodem, co král váš moudrý pravý:můj jazyk kdy jak široké znalosti vybíravý -a zařídí již v tom vinobraní okusit.
Víš – zkoumat třeba, Bušku milý,to víno má svůj zvláštní ráz, zprv trpké, ale milé zas –my, myslím, se už vpili!“ Víte, vyšetřovat co bude-li nezbytné, Bušku drahý,to vinobraní má zvláštní příroda, z počátku ostrý, ale drahý znovu -my, mysl, již vsákli!"
„Nu vidíš, králi: tak náš lid!Má duši zvláštní – trochu drsná zdá se – však květe po svém, v osobité kráse -“teď přerušil svůj náhle klid "Toš vidíte, králi: tak naši lidé!Já mám duši zvláštní - poněkud drsnou zdá se - jakkoli květinu nynější, v jednoduché kráse -"teď přerušen můj naráz klid
hned rozveselen Vilhartice –„ach přibliž k tomu lidu hneda přitiskneš svůj k němu reta neodtrhneš více!“ ihned těší Vilhartice -"ó! přibliž se k tomu národu okamžitě a naléhej k němu můj pyska neodlepíš víko!
Vážení přátelé,

z této průkazné ukázky je vidět, že naše počítače jsou schopny se opíjet - zatím nevíme čím. No ale pravděpodobně dopíjejí naše vína, když je již naše pozornost oslabena. A na závěr si Vás dovolujeme upozornit na jeden základní rozdíl mezi námi a počítači. Zatím co naše počítače v naší přítomnosti virtuálně hloupnou, naše výkony konzumací vína rostou. Druhá část důkazu bude předložena večer, kdy budeme komunikovat jen ve verších, patrně ve formě sonetů.

Děkujeme Vám za pozornost.

Žádné komentáře: