Vliv vína na globální oteplování Země

Petr Hlaváček, Antonín Blaha

Nejdříve, než přistoupíme k presentaci naší přednášky, zamysleme se nad konzumací vína a piva a nad globálním oteplováním.

Tak k jakému jsme dospěli závěru?

Pro nezbytné řešení tohoto složitého jevu, je nutné provést několik analýz. Klasicky se podobné problémy inženýrsky řeší provedením bilance hmoty, a následně bilance energie. Teprve po popsání a pochopení těchto jevů se přistupuje k bilanci finančních toků.

Povšimněme si rozdílu mezi pitím piva a vína z pohledu výše zmíněných bilancí. Slivovici a destiláty záměrně dnes ponecháváme stranou, přitom je neodsuzujeme, ale bohužel je to z pohledu dnešního tématu záležitost doplňková až okrajová. Nicméně se k tomuto tématu můžeme kdykoliv, nebo někdy příště, klidně vrátit.

Tak tedy víno, pivo a globální oteplování Země. Tak složité procesy je vždy dobré v úvodní části rozebrat na extrémních okrajových případech. Nechť je takovým prvním extrémním případem předpoklad nulového pití.

Tedy představme si, že by se na Moravě nepilo ani víno, ani pivo. To nepřichází v úvahu, (to nejde) to je jako bychom po Vás chtěli si představit Buchlov bez Barborky, nebo Blahu bez vousů.

Pojďme si tedy rozebrat případ opačný, a reálnější:

Nechť je vzat v úvahu výkonný moravský přítel vína a nechť je mu umožněna konzumace dobrého vína v míře dvou sedmiček, tedy přesněji řečeno - dvou lahví vína o objemu 0, 75 l, což činí 1,5 l za den, tzv. minimální program. Toto víno nechť je bílé a vychlazené na 14 º C. Po provedení této první části experimentu se náš Moravský přítel musí zbavit trávicím traktem a ledvinami prošlé kapaliny.

A zde je třeba pro zvýšení přesnosti zdůraznit, že za normálních podmínek opouští tato kapalina tělo našeho probanda v bodě A. Zde jsme upustili od obrazové podpory naší presentace, protože lokalizace tohoto bodu je obecně známa, neboť všichni již někdy pili víno.

Tok kapaliny probíhá po mírně zakřivené dráze - charakteristické pro šikmý vrh tělesa vzhůru, nebo dolu v délce přibližně 90 cm, nebo i významně méně. Tok kapaliny je laminární, v druhé polovině dráhy s mírným zvýšením podílů turbulence, někdy s pozorovatelným dělením toku na diskrétní sekvence.

Zde opět musíme z důvodů preciznosti výzkumu doplnit důležitou informaci. V našem experimentu jsme se nezabývali odlišnosti mezi pohlavími, protože to jednak při výzkumu ruší a potom data, která použijeme později, nejsou dělena na muže ženy, či kojence. Neexistují pro to ani jiné důvody, ženy zatím tuto část emancipace nezvládají, a my je za to nekritizujeme. Z technického pohledu je taky dráha proudění nažloutlé tekutiny u žen významně kratší, protože u toho sedí, nebo dřepí. Navíc sukně snižují turbulenci proudění vzduchu.

S povrchem planety se dostává tato na 37º C ohřátá nažloutlá kapalina do kontaktu se zemí v libovolném bodě Bx.

Ztráty tepla konvekcí a sáláním jsou po dobu proudění kapaliny zanedbatelné, prakticky veškerá tepelná energie je předána přímo zemí Zemi. Teplo, které tato kapalina předá zemi, způsobí na -základě známé hodnoty měrného skupenského tepla tání ledu roztání 0,5 kg alpského ledovce.

Nechť je porovnán tento jev s druhým probandem, který je schopen vypít 10 piv (načepovaných do v moravských podmínkách do půllitrových sklenic a po čárku). Předpokládejme, že budou dodrženy i podmínky proudění v rozsahu, jako to bylo popsáno v předešlém experimentu.

Tento předpoklad není automatický, ale je logicky opodstatněný.

Experiment je naplánován tak, aby oba probandi požili přibližně stejné množství etylalkoholu. Je zde jeden podstatný rozdíl, a sice ten, že pivařovo české tělo opouští v tomto případě 4,5 l kapaliny po stejné dráze o stejné teplotě.

V tomto případě ale dojde k roztání již 2,5 kg ledu z Alpského ledovce.

Závěry:

1. Z pohledu globálního oteplování planety je třeba jednoznačně dávat přednost vínu.
2. Informovat zelené o našich výsledcích a
3. Přimět i jiné vědní obory aby se problematice oteplování seriozně věnovaly.
4. Udělat podrobnější průzkum vlivu vína na globální oteplování podle odrůd (zdá se, že nejméně škodlivý je Muškát moravský a Rulanda šedá (podrobnější rozbor přineseme někdy příště)

Vedlejší produkt výzkumu bývá často významnější než hlavní výzkumný záměr.

Jako příklad mi dovolte poukázat na docela z pohledu globálního oteplování přehlížený vědní obor, jakým je akustika. Jak k tomu celému došlo. Jeden můj kolega koupil na služební cestě v Číně hodinky se svítivými ručičkami. Po návratu domů zjistil, že svítí jenom vteřinová ručička. A tak od té doby v kteroukoliv noční dobu poměrně přesně vím, kolik je vteřin.

Náš šéf si z Číny dovezl zobcovou flétnu, na kterou se dá hrát i v noci.

A pak už to bylo snadné, a vedlejším produktem našeho bádání bylo objevení nového způsobu měření Tuhosti zimy, tzv. „Hlaváček-Blahovou metodou“.

Správně by to měla být Blaha-Hlaváčkova noční metoda, ale šéf je šéf, dovezl mi hodinky …

Použité metody a zařízení:

2 sedmičky vína, nebo 10 piv, hudební sluch, hodinky se svítivou vteřinovou ručičkou, případně zobcová flétna.

Metoda:

Vypijeme z důvodů objektivity a reprokudovatelnosti měření výše uvedené objemy vína, nebo piva.

Odejdeme na místo, kde je nejméně 0,5 m² zasněžené plochy a soustředěně vyprazdňujeme obsah našeho měchýře. Zaznamenáme pozici vteřinové ručičky v okamžiku, kdy tok nažloutlé kapaliny narazí na sníh. Kontakt kapaliny se sněhem vydává zvuk velmi blízký tónu F. Po protavení sněžné hmoty se kapalina dostane do přímého kontaktu se zemí. Otepluje Zemi. To způsobí okamžitě změnu zvuku, který se sníží na dolní C. Tedy čistá kvarta. Indikátorem naší metody je zvuk a měří se doba tónu F, kdežto v případě tónu C je jeho existence hodnocena pouze jako informace prahová a jeho délku netřeba měřit.

Nyní předvedeme akustickou performanci.

Kategorizace:

	Doba tónu F	Tón C
Mírná zima	0 až 5 sekund	Indikován
Ladovská zima	Více než 5 sekund	Indikován
Ukrutná zima	nevýznamná	Neindikován

Tak to byla Noční metoda měření Tuhosti zimy.