Vážení dámy a páni profesoři, docenti a kolegové,
je mi potěšení přivítat Vás na první vědecké radě devátého děkana Fakulty technologické UTB ve Zlíně.
Dovolte mi taky při této příležitosti vzpomenout na několik momentů spojených s touto místností. Poprvé jsem do ní vstoupil někdy v září roku 1968 jako středoškolský student. Pozvali nás vysokoškoláci, abych společně postupovali v protestech proti invazi spojeneckých vojsk. Jeden můj kolega tehdy navrhoval nějaký nesmyslný protest a zdůvodňoval to tím, že ze zasedací místnosti děkana FT je pěkný rozhled na celý Gottwaldov.
Tehdejší děkan doc. Borkovec hned reagoval:
„Pánové, máte pravdu, že z této místnosti vidět daleko, ale nezapomínejte na to, že tato místnost je vidět z mnohem větší dálky, než je vidět z ní!!!“
Na první silné zážitky z mládí se nezapomíná a tak jsem si dnes dovolil se s Vámi o tuto dávnou příhodu podělit. Má to jistou paralelu s dnešním setkáním. Tehdy v šedesátém osmém jsme se my, středoškolští studenti, domnívali, že z této místnosti jsme schopni ovlivňovat nejen chování velmocí, ale zachránit lidstvo od bouří a katastrof. Poprvé jsme si prožívali, že je na nás z takové dílky vidět.
S odstupem času oceňuji tehdejší děkanovu repliku a snažím se domýšlet, co všechno tehdejší vedení udělalo, aby nově budovaná bárka FT VUT mohla vyplout do badatelských moří a vědeckých oceánů.
Dnes se naše loď již může chlubit několika obtížnými plavbami po světových mořích. Nebylo nikdy snadné. Úspěšné mise se nedají řídit, ani plánovat jen z místnosti s pěkným rozhledem na Zlín.
Proto se mí předchůdci a naposled i nové vedení FT snažili hledat takové lidi, kteří ze svých pracovišť vidí dál, než na Zlín a na které se pohlíží z větších vzdálenosti, než je naše země.
Naštěstí, dnešní studenti již nevnímají otázky šedesátého osmého roku jako problém, který by byl aktuální pro tuto místnost.
Dámy a pánové, vítám Vás na pomyslné palubě lodi FT UTB ve Zlíně.
Pro Vaše rozhledy a Váš věhlas jsme si Vás vybrali jako členy Vědecké rady Fakulty technologické a jsme Vám vděčni, že jste naši nabídku přijali.
Očekáváme, že nám na naší plavbě pomůžete vyhnout se ledovcům, mělčinám a bezvětrným dnům.
Ze srdce bych si přál, abychom po čtyřech letech v poklidném přístavu mohli předávat kormidlo s dobrým pocitem lidí, kteří zvládli plavbu ve všech podmínkách, jenž nám osud připravil.
---
Žádné komentáře:
Okomentovat