Vážení přátelé, srdečně Vás vítám.
Několik méně známých fakt z mého života. Narodil jsem se doma v Boršicích. Přišlo to rychle, k telefonu bylo dál, než k porodní babce. Bylo to po poledni. Táta, když se prý vracel z práce na kole, volali na něho sousedi: „Franto! Máš kluka!!!“
Protože byl kapelníkem, přišli před naše všichni jeho kamarádi, vzali si nástroje a hráli pod našimi okny až do večera. Vypili dědovi soudek Rýňáku, říkal mi, že to byl velice dobrý ročník. Tato první oslava mých narozenin se významně promítla do mého života. Od té doby si maminka vždycky přála, abych se „nepotatil“ a nehrál v dechovce. Její přání jsem splnil, ale kdo ví, jestli to přání nemůže nakonec za to, že jsem si vzal profesionální muzikantku.
Ta ulice, kde jsem se narodil, se jmenuje Raškoun. Až později jsem se dověděl, že je moje jediné „Nomen Omen“: Raška je prý staroslovansky švec.
Bylo mi tedy dopřáno prožít již šedesát let, ale zároveň šedesát dvě jara. To první jaro navíc bylo v šedesátém osmém. Hlavy nám pletly první lásky a do toho všeho voněla naděje… Bylo to krásné jaro navíc, i když mi zkomplikovalo život. Natolik, že jsem nesměl studovat na vysoké škole. Ale nakonec, vidíte, že osud je někdy relativní. A taky jsem chtěl říct, že všechna další jara byla krásná. I to jedno další – podzimní, prožité na jižní polokouli.
V září roku 2006 se u nás pily burčáky, když nás po týdenním jednání kolegové v Kapském Městě vyvezli na Stolovou horu. Popisovali místní endemity, keřík, co vypadal jako pampeliška a příkopy byly plné kal, bílých svatebních květin. Rozkvetlá Stolová hora je mnohem krásnější, než ji popisoval Julius Verne!!! Tak tedy první vzkaz patří Vám, mladším kolegům, plánujete-li svatbu, doporučuji Vám podzim, na Stolové hoře. Kaly zadarmo a vynikající vína!!!
Chtěl bych dnes taky doporučit něco mým starším kolegům, kteří mají šedesátku za sebou. Jen pro jistotu jsem se zeptal některých, jaké je to být šťastný po šedesátce. A výsledek průzkumu byl ohromující. Když je šedesátník šťastný, tak plácá blbosti.
Takže milí moji, tímto projevem jsem Vám jen chtěl dokázat, že šedesátka je tu a že jsem šťastný.
Už jenom jeden citát na konec. Je od sv. Tomáše Akvinského:
KDO NENÁVIDÍ VÍNO, HŘEŠÍ, I KDYŽ JE TO HŘÍCH BEZEJMENNÝ.
Ve jménu Vašeho zdraví nehřešte!
Řeč před zahájením koncertu Ivo Jahelky, pořádaném 10. 03. 2010 pro přátele na oslavu 60 narozenin.
Žádné komentáře:
Okomentovat