Doc. Tomis čestným občanem

Vážení přátelé,

je mi potěšením a velkou ctí, že se mohu účastnit dnešního slavnostního ocenění celoživotního díla pana doc. Ing. Františka Tomise, CSc.

Před deseti dny jsem po ukončení kongresu měl možnost nahlédout do kláštera na severu Pekingu. Byl vystavěn vyznavači Konfuciova učení a proto byl odlišný od budhistických klášterů. Jeden z mnichů se mi nabídl jako průvodce. Zpočátku jsem chtěl odmítnout, ale jeho angličtina byla srozumitelná a zdál se být moudrý. Ptal se mne, co dělám a co mne do jejich kláštera přivedlo. Když jsem mu řekl, že jsem učitel a že jsem již několikrát Konfuciovy výroky použil, usmál se a místo historických dat začal citovat Konfuciovy výroky o vzdělání a moudrosti a já jsem litoval, že nemám možnost si vše poznamenat.

Dovolte mi Vážení přítomní, abych Vám dnes něco ze zmíněných moudrostí zopakoval, protože se pro tuto příležitost hodí. Dovolte mi taky, aby můj dnešní příspěvek nebyl elegantní, protože, jak pravil Konfucius:

Upřímná slova nejsou nikdy elegantní a elegantní nejsou upřímná.

V tom klášteře na severu Pekingu mají přes 400 čtyřmetrových kamenných stél, do kterých je vytesáno celé Konfuciovo dílo. Mnich mne provázel a jakoby mimoděk - inspirován kamennými deskami - citoval z učení Mistra:

„Nikdy nezapomínej na zakladatele a vždy usiluj o to, aby se v započatém díle pokračovalo, protože není nic horšího, než když po generaci zakladatelů a budovatelů přijde generace, která si výsledků jen užívá.“

S mnichem jsem se po chvíli rozloučil a tam, pod klášterními cypřiši, jsem si vzpomněl na doc. Tomise, který patřil mezi pracovité budovatele vysokoškolského odborného školství ve Zlíně. A kladl jsem si otázku, jestli je naše generace dobrými pokračovateli v díle našich předchůdců. Vzpomínal jsem na jeho skripta, na jeho zkoušení, jeho pečlivost a smysl pro spravedlnost. Jak řešil složité situace a vyrovnával se s nepřízní osudu. Když jsem z kláštera odcházel, setkal jsem se s mnichem znovu u brány. Kývl na mne a dodal:

„Konfucius řekl: Ne v létě, ale až v kruté zimě zjistíš, že borovice a cypřiše jsou věčně zelené.“

Přejeme doc. Tomisovi brzké uzdravení a posíláme vzkazy z Fakulty technologické:

Pane docente, Vaše dílo listy neshazuje.

A Vám Otrokovičtí děkujeme, že nezapomínáte na své občany a pravidelně upíráte svoji pozornost na ty věčně zelené, z rodu cypřišů a borovic, kteří se nenaučili s podzimem odkládat listy a v zimě odpočívat.


Předneseno dne 27. 10. 2009, při příležitosti jmenování doc. Ing. Františka Tomise, CSc. čestným občanem města Otrokovic.