pondělí 3. listopadu 2008

Podzimní promoce studentů

Honorábilis paní proděkanko, honorábilé páni proděkani, profesores at doctores, scholáres, academi civiteas, Vážení hosté, rodiče dnes promovaných studentů, přátelé,

dnes se ve 40 leté historii fakulty technologické teprve podruhé scházíme ke slavnostnímu předání diplomů v podzimním termínu. Je to tedy událost, o které by bylo vhodné se zmínit i při slavnostní promluvě. Jenže je to problém, co je třeba v souvislosti s druhým termínem promocí zdůraznit. Při představování studentů jste si mohli všimnout, že pro diplomy přicházeli studenti prakticky všech studijních programů. Převážně bakaláři, ale i několik Magistrů - inženýrů, studenti denního i kombinovaného studia. Když jsem se na poradě kolegů ptal, čím si to vysvětlují, jeden akademický pracovník to nazval jako promoce těch méně úspěšných. Jiný se ale ohradil, a řekl, že je třeba mluvit ne o méně úspěšných, ale o skupině více líných.

Jedno abcházské přísloví říká, nejdříve se podívej, kdo Tě poslouchá a pak teprve mluv. A tak mi dovolte, abych se nejdříve podíval, kolik je zde líných a kolik méně úspěšných.

Zdá se, že nevidím nikoho neúspěšného (vždyť všichni drží v ruce diplom) a pokud jsem dobře slyšel ten smích, mám i další důvod vyloučit neúspěšné. Francouzi totiž říkají: „Kde je málo úsměvu, tam je málo úspěchu.“

A na toto konto ještě jeden moudrý výrok. Je přičítán Soičirovi Hondovi, který ke konci svého života řekl: "Úspěch je jedno procento na konci těch devadesáti procent neúspěchu."

A ani líných tady asi taky nebude moc. Jeden žurnalista definoval lenost jako neodolatelnou chuť odpočinout si ještě dříve, než se člověk unaví. Copak tak vypadá někdo ze zde přítomných?

A abychom sami nebyli obviněni z lenosti, dohledejme v klasice, jak se moudří dívali na líné. Za všechny to řekl již před dvěma tisíci let Lucius Annaeus Seneca: „Lenošení bez vzdělání znamená smrt a hrob pro žijícího člověka.“

Zdá se tedy, že důvody dnešní opožděné promoce jsou někde jinde. Můj velmi dobrý přítel esejista a vysokoškolský pedagog prof. Komenda z Olomouce, kdysi napsal: „Štěstí můžeš potkat, ale úspěchu musíš jít naproti.“

Nechci zde při příležitosti opožděných promocí lacině kárat, ani domýšlet důvody, či hledat zdůvodnění. A tak se domluvme, hlavní důvod, proč jsme se dnes sešli lze spatřovat v tom, že jste nevěděli, že úspěchu je třeba jít naproti.

A když jsme si citovali již tolik přísloví, dovolte mi dodat ještě jedno – tentokrát polské: „I po špatných žních je třeba zasít znova.“

Většina z Vás již pokračuje na magisterském stupni, a pevně věřím, že magisterské promoce zvládnete v letním termínu a že žeň bude hojná.

Nedávno se mi dostal do ruky v citaci zápis jednoho Bolognského rektora, který před šesti stoletími radil studentům, co mají dělat, aby byli úspěšní. Cituji v překladu:

Chcete-li dosáhnout úspěchu, snažte se změnit tři věci: Jazyk, zvyky a myšlení.

Změnit jazyk znamená zvládnout jazyk svého oboru a tím je dnes Angličtina. Samotné zvládnutí jazyka ještě není zárukou úspěchu. Spíše naopak, zvládnutý jazyk je jenom prostředkem ke snadnější orientaci, ke zjišťování úrovně našeho poznání, ubezpečování, že jdeme po správné cestě.

Jestliže zvládnutí jazyka není snadné, pak změny zvyků jsou ještě náročnější. Mnoho chyb a neúspěchu vzniklo jenom tím, že se nám nechtělo změnit navyklé, že nám připadalo směšné, či zbytečné se učit podle někoho. Tentokrát mi dovolte dodat jedno ruské přísloví, to říká: Zvyk není kůlna, kterou bys snadno přestavil, ale přestavěný zvyk ti bude prospěšnější než kamenný dům.

A nakonec nám zbývá změnit naše myšlení. To je to ze všeho na světě nejhorší, ale pozor, se znalostmi cizího jazyka a změněnými zvyky to jde snadno.

Přátelé bakaláři a magistři inženýři,

držíte ve svých rukách čerstvé diplomy, proti Vám sedí Vaši nejbližší. Většina přinesla květiny a další dostanete ještě později. Nezapomeňte, že ti, kteří Vám budou blahopřát, mají sami zásluhy na Vašem úspěchu. Vzpomeňte i na ty, kterým už poděkovat nemůžete. Nezapomeňte i na to, že za Vašim úspěchem a štěstím stojí řada jiných lidí, kteří se snaží o chod této společnosti. A v tom davu je i několik učitelů a pedagogů.

Ať se Vaše moudrost a přehled rozvíjejí, ať nezaostáváte za velkorysostí a tolerancí.

Americký herec Mel Brooks kdysi řekl: Netaktnost často není neslušnost, je to jen pravda řečená dříve, než je to nutné.

No ale jednu předčasně řečenou pravdu mi přece jen dovolte. Najdete ji v Talmudu. Stojí tam doslova:

„Mnohému jsem se naučil u svých učitelů, ještě více u svých druhů, ale nejvíce u svých žáků.“

Vážení bakaláři a magistři inženýři,

ze srdce Vám všem přeji, abyste se co nejdříve a v co největším počtu a co nejúčinněji začali učit od svých žáků.

QUOD BONUM, FELIX, FAUSTUM, FORTUNATUM - QUE SIT.

Žádné komentáře: