sobota 13. února 1999

Víno a František Palacký: Otec národa

Perry Tapper

Když člověk potřebuje najít své kořeny, ze kterých je ovoce jeho duše vyživováno, jak poznamenal kdysi jeden velký historik, musí se obrátit na minulost svého národa, nebo na jeho odnože. To může ale znamenat mnoho pro mnoho lidí. Někdo zapomene na kořeny a bude myslet jenom na území kde kořeny rostly, jiný zapomene na kořeny i území a bude myslet na genetické kódy a bude hledat co má společného s ostatními stromy a zavrhne všechno co má jen trochu jiný tvar, či formu. Další bude vyhledávat jenom šumění stejných stromů, aby se schoval. A tak vzniká nový problém, jak správně definovat náš původ, který vznešeně nazýváme identita.
V České zemi se vyskytuje zatím velmi hustý les Moravských stromů, na kterých je vidět hodně jedinců s podobnými listy, ale i mutace s odlišnými tvary, které nemohou být moravské ani kdyby si na kmen napsali velkými písmeny "Su z Moravy" a nad tento nadpis nalepí plakát s heslem: Myslíme jinak! Ostatně, Moravané mají velký vzor, na který nechápu proč zapomínají. Je to František Palacký, který se pokoušel o národní identitu a nevím proč je nazýván otcem Českého národa. Odpusťme mu to. My v Americe to říkáme mnohem výstižněji: Let him rest in peace!
Uvažoval jsem mnoho, jak k tomu došlo. A jedna s pracovních hypotéz, kterou s kolegy Blahou a Hlaváčkem ověřuji je, zda za toto Palackého pochybení, může daleko více existence rakouského vinařství, než existence Rakouského národa. Tato hypotéza je především podložena jeho známým výrokem:
"Tato odrůda malá sice jest, ale odjakživa zvláštní a sama o sobě stávající".
Citováno z jeho stěžejního díla: Dějiny národu v Čechách a v Moravě. Tomu sám věřil a mnohokrát prohlásil, že Český rod patřil do Rakouska. Sám říkával: "kdyby druhu rakouského nebylo již odedávna, museli bychom v interesu Evropy, ba humanity samé přičiniti se co nejdříve, aby se utvořil."
Palacký usiloval o smysl české jedinečnosti zvláště s přihlédnutím k nevyvratitelnému faktu, že si toho večera popletl národ s vinohradem. Tehdy totiž napsal do svého deníku známý citát:
"Pili jsme před Rakouskem, budeme pít i po něm!"
Dnes můžeme pozorovat přímé ohrožení moravských rodů-vinohradů. Vzduch je plný nečistot, hnoje je někde moc a jinde nedostatek a česká neviditelná ruka trhu je líná.

Závěr:

Před několika roky jsem přišel do České republiky (bývalého Československa) studovat historii. Učili mne, že Palacký byl otec Českého národa a byl jsem překvapen, že pocházel z Moravy. Studoval jsem všechno dostupné o Palackém a musím prohlásit, že byl milovník vína. Je to zřejmé např. z dopisu, který byl omylem doručen (následkem nečitelně napsané adresy) do Německého parlamentu ve Frankfurtu. Původně byl totiž adresován Německému vinařskému svazu , a Palacký v něm děkoval za dodávku Rýnského, které sice vypil, ale slušně ho odmítl, protože se Moravskému nevyrovnalo. Němečtí poslanci, kteří pili zásadně Rýnské chtěli zabránit ostudě a z kolegiálnosti přepsali slovo víno na národ. Toš tak.

Já jsem se na Moravě oženil a i když jsem nezbohatl, stal jsem se bohatším o poznání jedné velmi složité historie, naučil jsem se po Moravsky pít, veselit se a konečně jsem pochopil, co to znamená, když někdo řekne, že kecá jak Palacký. Na zdraví!!!

Žádné komentáře: