Pár poznámek k pobytu mého otce v Řecku

Pavel Hlaváček

Můj otec získal stipendium od řecké vlády za účelem popsání obuvi na antických sochách, amforách a sarkofázích. Na přelomu května a června navštívil 24 muzeí a se svým americkým přítelem Perry Tapperem procestoval více než 2 400 km. Během pobytu si vedli deník s poznámkami o svých dojmech a foto-dokumentacích. Z jednotlivých stran je patrné, že zapisovali hodně a rychle, avšak tyto vlohy silně kontrastují s jejich schopnostmi přepsání zápisků na počítač.

Řečeno slovy klasika:
                       „I zželelo se synu znavených vědců, 
                        a nabídka se vloudila, 
                        přepsati nečitelných textů, 
                        ač činnost jest mu nemilá“.

Pátek 28. května, Atény: Archeologické muzeum.
Bůh Dionůsus, syn boha Dia a Thébanky Semely, údajně daroval Řekům víno. Byl oslavován zpěvy, tanci a ztřeštěnými nápady. Byl rovněž nazýván „Bakchos“, což v Řečtině znamená „Ztřeštěný“ nebo „Bromios“, tedy „Bouřící“. Méně známé třetí jméno „Euhios“ vzniklo z výkřiků „euhoi“, často provolávané bakchantkami při orgiích.
Poznámka: Milan Kundera ve „Směšných láskách“ uvádí, že Slovenky ve chvílích vzrušení říkají sladké „joj“! Proto by se měl Bakchus do Slovenštiny překládat „Jojhoj“.
O pár řádků níže.
Na amfoře je zobrazen Zeus s těhotným stehnem. Podle pověsti byl Zeus požádán svou těhotnou milenkou, aby se jí ukázal v celé nádheře. Jeho žena Héra na ni za tuto opovážlivost seslala blesk. Semela sice zemřela, ale protože byla ovinuta břečťanem, nenarozený syn přežil. Vystrašený Zeus si rozřízl stehno, nedonošeného Dionýse do něj zašil, čímž jej zachránil.
Poznámka: Zasadit doma břečťan a ověřit, jak chrání před rodinnými bouřkami. Zašívat děti do stehna je nesmysl. Myslím, že je to i trestné.

Sobota 29. května, Hotel Afrodita.
Recina je víno konzervované pryskyřicí. Obrovská vedra nás nutí pít víc a víc. Optimální poměr jsou tři díly vody jeden díl Reciny.

Neděle 30. května, Korint, Mikény.
Korint: Řekové konzervovali vína nejen pryskyřicí, ale i mořskou vodou. Zůstat u „Reciny“ (konzervovanou pryskyřicí), teplota stále stoupá, litr na den nestačí. Otřesné množství komárů, jednou vlhkou utěrkou lze zabít až pět jednou ranou. Zjistit, jak se Řecky řekne „repelent“.
Mikény: Lví Brána je zajímavá, nepodařilo se najít žádné boty. Komáři koušou i v poledne.
Henrich Schlieman zde objevil devět obrovských nádob pro uchování vína. Řekové neměli sklepy a amfory zakopávali do vlhkého písku. Teplota stoupla na 36 stupňů ve stínu. Večer je nutno propočítat zda můžeme zvýšit denní dávku „Reciny“

Pondělí 31. května, Olympia.
Sportovci nepoužívali žádné boty. Olympijští vítězové byli mimo jiné odměňováni zvláštním druhy vína, které pili vždy ředěné. Ještě jedno stipendium a vyhrajeme Olympijské hry.

Úterý 1. června, Patras.
Nejlepší Recína jakou jsme kdy pili. Jen kdyby jí bylo možné trochu víc vychladit.

Středa 2. června, Athény: Beneki Museum.
Řeckým slavnostem, na kterých se pilo víno, se říkalo symposión. Hostům byli rozdávány věnce z různých květin, kterými si zdobili hlavu. Sluhové míchali víno s vodou ve velkých kráterech. Hostitel určoval, v jakém poměru se bude víno ředit. Symposión se zahajoval chvalozpěvem a volbou krále sympózia, tzv. Archóna, který řídil průběh pitky a zábavy. Obvyklý poměr ředění vína k vodě byl 1:2 nebo 2:3, silnější vína 1:3.
Na sympóziu se napůl leželo na lehátkách. Jedno lehátko připadalo na dva až tři muže. Před sympóziem se všichni umyli a navoněli.
Poznámka: Vedra nepřestávají, je třeba zkusit zbývající poměry ředění.

Pátek 4. června, Larisa.
Řekové údajně používali víno nejdříve jako lék. Homér však dokazuje, že víno bylo nápojem každodenním. Pili ho nejen muži, ale také ženy a děti. U snídaně do něj namáčeli chléb. V Larise mají tvrdou vápenatou vodu. Vyzkoušeli jsme neředěnou Recinu. Zítra si musím přivstat a dodělat poznámky.

Sobota 5. června, Volos.
V novinách píšou, že zde bylo včera v 11:15 zemětřesení o síle 5,7 stupňů podle Richtera. To jsme seděli ve vlaku na cestě do Volosu. O zemětřesení nevíme. Já tvrdím, že to bylo proto, že vlak se příliš třepal. Perry tvrdí, že by bylo lepší snížit poměr Reciny. Přesvědčil jsem ho, že vedra ještě nepominula.

Neděle 6. června, Soluň.
Hledáme památky po soluňských bratří Cyrilovi a Metodějovi. Ani jeden kostel jim není zasvěcen. Perry doporučuje snížit koncentraci Reciny. Protestuji. Jak to souvisí s neúctou Řeků k našim věrozvěstům? Vedra nepolevují, Perry souhlasí.

Pondělí 7. června, Kavala, Filipi.
Kavala:
Na sympóziu se hrával kothabos. Tři účastníci sympózia drželi ukazovákem mísu za zvláštní ouško a zbytek obsahu nedopitého vína se snažili vylít ze vzdálenosti několika metrů zpět do kráteru. Kdo nejmíň rozlil byl obdivován a oslavován. Při vrhání vína zpět se pronášeli přípitky a oznamovaly projevy úcty na přítomné nebo známé osoby. Vyslovené přání, po němž následovalo bezchybné šplíchnutí vína z mísy, zvané kiliks, muselo být naplněno. Jeden filozof vypil půl poháru otráveného vína a předtím než zbytek vyšplíchl do kráteru, pronesl přání, aby se jeho hostitel napil na jeho zdraví z plného poháru. Tak se podle legendy otrávili oba.
Poznámka: Technicky nelze ověřiti vzrušení ze hry kothabos. Recinu totiž ředíme v plastikových lahvích. Kdyby tu byl kráter, určitě bychom si kothabos zahráli. Přál bych si, aby už nebyla taková vedra. Perrymu vedra nevadí, ale souhlasí, že od zítřka budeme ředit 2:3.

Úterý 8. června, Soluň: Archeologické Muzeum.
Celkem jsme nafotili 300 bot na antických sochách. Večer sedíme v přístavní restauraci, pojídáme chobotnice a zapíjíme neředěnou Recinou. Musíme se připravit na moravské neředěné.