čtvrtek 25. listopadu 2004

Převzetí světové ceny UITIC v Tunisu

Vážený pane presidente, vážení představitelé národních obuvnických svazů, přátelé!

Dovolte mi, abych při této, pro mne zvlášť vzácné a slavnostní příležitosti poděkoval všem, bez nichž bych zde nemohl stát a kteří se nemohli dnešního zasedání UITIC účastnit.

Pocházím z bývalého Československa, tedy z té části Evropy, ve které se výroba obuvi každoročně snižuje a ubývá lidí, kteří si pamatují období rozkvětu a slávy českého obuvnického průmyslu.

Poměrně málo je známo, že z mé bývalé vlasti pocházel i Andy Warhol, který proslul svými netradičními grafikami a výrokem:

Budete-li tvrdě pracovat můžete se dožít tří minut slávy, ale ne víc.

Andy ale žil před 40 lety a kdyby žil v dnešní době a byl přitom obuvníkem, asi by to řekl jinak. Dnešním ševcům v Evropě je sláva natolik vzácná, že ji měří v sekundách.

Tři minuty slávy, to je 180 sekund a s tím se už dá něco udělat.

* Prvních padesát sekund dovezu domů svým nejbližším, bez jejich podpory bych nedosáhl toho, co bylo mé osobě dnes přičítáno.
* Druhá padesátka sekund patří mým současným spolupracovníkům, jejich podíl je určitě větší, než můj vlastní.
* Dalších třicet sekund slávy posílám symbolicky těm, kteří se již nikdy neúčastní podobných akcí, protože jim bylo souzeno obuv navždy odložit.
* Dvacet sekund, věnuji všem, kteří vnímají složitost dnešního obuvnického světa, a ač nejsou oceňováni, stále se starají o to, aby naše nohy byly obouvány co nejlépe, nejpohodlněji a aby obuv našim nohám neubližovaly.
* Ze zbývajících třiceti sekund věnuji dalších deset všem, kteří ty boty ještě dělají.
* Dalších deset vteřin těm, kteří boty s láskou prodávají
* Pět musím použít na motivaci mladých pro tento obor.
* A o těch posledních pět sekund bych se rád s Vámi rozdělil. Užijte si toho prosím se mnou: Jedna, dvě, tři, čtyři, pět.

Děkuji Vám za pozornost.
Řeč přednesena v Tunisu, dne 25. listopadu 2004, při příležitosti převzetí světové ceny UITIC.